Stvoření světa viditelného a neviditelného

Poznání hranic světů viditelných a neviditelných očima kvantové kosmologie

je příspěvkem k (ne)možné unitarizaci fyzikálních polí se zřetelem k živým

organismům a lidské existenci.

Vymezení problému: Současná stagnace dalšího vývoje fyziky a filosofie

je podnětem k celistvému přístupu týkajícího se této tématiky.

Indické védy koncipované do známé podoby již před 6 000 léty rozeznávají

svět viditelný jako nízkoenergetický a svět neviditelný jako vysokoenergetický.

Dle jejich soudobého výkladu je každá stagnace vědy způsobena řešením

problémů zprostředka, což znamená bez definovaného začátku a konce a bez

odpovídající úrovně filozofického zázemí.

Jeruzalémská bible je mladšího data. Starý zákon byl ze záznamů proroků

zpracován esejci v letech 280–180 před Kristem. Jeho úplnost je 85%, chybějících

15% je středně závažných a ztěžujících pouze pochopitelnost textů

laiky. Nový zákon byl sepsán v letech 150–260 po Kristu ze záznamů apoštolů.

Chybí pouze 19 % doplňkových textů. Je dějinami víry v Boha vztahujících se

ke světu neviditelnému a obtížně uchopitelnému lidskými smyslovými možnostmi

soudobého povrchního světa.

Břetislav Kafka: „Celý prostor vesmíru je vyplněn kosmickou prostorovou

energií – protonací, která zaznamenává všechny duševní projevy, činy a myšlenky,

veškeré děje a pokrok lidstva ve všech oborech, podoby všeho živého

a mrtvého tak, jak se vše ve skutečnosti událo“ (Duševědné výzkumy a objevy).

František Saleský: „Pýcha důvěřuje sobě, pokora Bohu.“

Václav Havel: „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.“